Universal Soldier: A New DEMENTION!

Doufám, že jste si všimli posledního slova v nadpisu, záměrně psaném velkým písmem. Protože nejnovější počin Johna Hyamse nemá nic společného s Novou dimenzí, za to vše s Novou demencí. 

Univerzálního vojáka 4 prostě jednoduše odstřelím. Nebude mi to dělat žádný problém, film je zcela mimo koncepci prvních dvou, potažmo tří předchozích dílů série, neexistuje téměř žádná návaznost (snad krom jména Van Dammovy postavy), chybí mi jasně definovaný záporák a jeho motivace (proč se sakra děje to, co se děje), tady se prostě mydlí všichni se všema, vždycky jenom něco epilepticky zabliká, zaduní cyberpunková hudba, přiběhne Rumcajs Arlovski a rozhodne se ve svém lese Řáholci rozjet krvavou diskotéku. A jen pro zajímavost: je to instalatér, co spravuje odpady u umyvadel a chodí celé své působení ve filmu v montérkách... wtf???

Druhý díl s podtitulem Zpět v akci byl taky špatný, ale alespoň se to drželo názvu Univerzální voják. Takže ti maníci tam pobíhali ve vojenských uniformách, ´stříleli´ z obstojně vypadajících zbraní a regenerovali, do prdele, v aspoň slušně vypadající vojenské základně! Zde se lítá v montérkách, košilích a tílku v nějakých podzemních jeskyních, střílí se z pistolí, šermuje se noži a mačetami, bomba! Když na to nemám, tak to do háje netočím, ne?? Apropó automobilová honička... vzali se dvě otřískané plečky, které do sebe asi tři minuty zboku ťukají a pak se jedna převrátí. Moc pěkný. Prostě žádný nápad, spád, drive nebo cokoliv, nic.

Tak a teď to, na co jsme se všichni těšili asi nejvíc, souboje. Adkins, Arlovski, Lundgren, Van Damme a choreograf s velkým Ch Larnell Stovall (Undisputed 3, Never Back Down 2). Takže moje očekávaní byla poměrně velká. My, co se pohybujeme trochu ve světě bojových umění, víme, že těchto pět jmen by mohlo svoje znalosti a zkušenosti z bojových sportů rozdávat asi tak 58 generacím svých potomků. Škoda, že to neví John Hyams. Osobní konfrontace jsou dobré v tom, že je vidět, co se děje, zabírá je slušná kamera a i střihač se tentokráte úplně neposral. Ale! Sice se bourají stěny, stoly, zrcadla nebo sportovní prodejny, ale převážně fádním způsobem a téměř bez nápadu. Připadá mi všechno takové omšelé a nudné. Adkins vysekne jedno roztřižené salto dozadu, otočku a dva takedowny, vykloubí dva klouby a má hotovo. Zbytek akce obstarávají úplně průměrné fighty, kterých najdete ve videobéčkových filmech mraky. Van Damme nepředvede zhola nic, Lundgren spíš řve a bouchá pěstmi, Arlovski většinou střílí, seká sekerou nebo odpaluje bejzbolkou. 

Nemám absolutně žádný důvod, proč bych si měl film pustit znovu. Z celkového pohledu se mi těch 105 minut zdálo neskutečně zdlouhavých, nudných a zbytečných. Nenašel jsem nic, co by mě natolik zaujalo, abych si danou scénu přehrál opětovně. Adkins umí mnohem preciznější strhy, akrobacii i kopy, Van Damme neprotáhnul třísla byť jen jednou, hromotluci Lundgren a Pitbull jenom rubou. K tomu přestřelená stopáž, k poblití interiéry, nevhodně umisťované zpomalovačky, ze série vytržený děj. Dávám 20% a už nechci další díl!

... a bojová filmografie se rozdělila na svět před a po Serbuan Maut...

Dohadovat se, které bojové umění je nejlepší nebo jakým stylem boje byste vymlátili plně obsazený roh zakouřené putyky, mi připadá stejné, jako když jsme tehdy na základce porovnávali akční hrdiny: Lundgrena, Seagala, Van Damma, Slye... Všichni to byli bohové, a i když se v srpnu znovu sejdou na filmovém plátně (kromě mobydicka Seagala), akční událost roku to nebude. Ta už totiž právě proběhla. 

V roce 2003 skočil na scénu minimálně dvojitým vrutem Tony Jaa a předvedl, že trefovat lokty a koleny lidi do hlav může být sakra super podívaná. Muay thai, muay boran a krabi krabong se náhle zapsaly nesmyvatelně do podvědomí akčních fandů, stejně jako Tonyho akrobacie, kopy, jejichž trajektorie začínala na zemi, pokračovala velkými oblouky vzduchem a končila na ksichtě protivníka, nebo nejrůznější kaskadérské kousky. Poté přišel Scott Adkins se svými dvěma Undisputed, vyloženě arénovými mlátičkami, kde jeho Yuri Boyka skládal soupeře k zemi neskutečně líbivými technikami, které sice vypadaly výborně, ale všem muselo být jasné, že jde o to, aby celý souboj působil co nejvíce efektně. Ve stejném duchu pokračoval film Tom Yum Goong opět s Jaaem v hlavní roli. Zde je třeba vyzdvihnout vynikající práci kaskadérů a celého stunteamu. No a nyní sedí na pomyslném akčním trůně indonézská superhvězda Iko Uwais a režisér Gareth Evans. Obě zmíněná jména před několika lety představila světu bojové umění pentjak silat ve filmu s názvem Merantau a tento rok natočila druhý společný počin: Serbuan Maut, ve srozumitelštině The Raid Redemption.

A především pojetím akce se jedná o dosud neviděnou suprbombu. Policejní komando se infiltruje do mnohaposchoďové budovy, ve které sídlí prvotřídní gauner... ale co se budu rozepisovat o ději, zaprvé, kdo tohle čte, ví stejně o co jde, a zadruhé, mnohem důležitější je říct si, proč je film tak výjimečný. Jak velice trefně poznamenal ve své recenzi Imf z moviezone, hlavní odlišností The Raid od filmů Tonyho Jaa, či Scotta Adkinse je v podání akce. Určitě vypadá hezky (a mně se to taky líbí), když Boyka skočí do ringu saltem přes provazy nebo když trefuje soupeře kopem provedeným ve sklopce nazad. Účelem akce v The Raid není, abyste si detailně prohlédli krásnou otočku ve výskoku, přičemž jedna noha pohne skříní a druhá do ní kopne tak, aby rozmlátila hlavu soka. Iko Uwais se zde vypořádává s mnoha sty údery a seky mačetou, které chtějí pokaždé ukončit jeho život! A většinou na něj útočí dva, tři i více soupeřů a proto musí řešit celou záležitost ukrutně rychle a dostatečně razantně. Nejde tedy o to metat salta nebo komplikované kopy ve výskoku. Cílem je okamžitá destrukce útočící strany. A výsledkem jsou neuvěřitelné akční sekvence okořeněné zautomatizovanými dovednostmi bojových umění pentjak silat a filipínské escrimy. 

Navíc naprostá většina fightů je dotažena do definitivního konce, což dělá s The Raid doslova brutální jatka. Podřezané krky, prostřelené mozkovny, hlava rozmlácená o zeď, penetrovaná břicha a hrudníky noži, to vše v syrových realistických záběrech skvělé kamery a v šílené rychlosti. Opravdu, reakční rychlost Uwaise a způsob řešení odpovědí na jednotlivé útoky, to jsem nikde jinde neviděl. Je to trochu jiné než na co jsme byli zvyklí od Jaa nebo Adkinse, resp. od Pinkaewa či Florentina, ale funguje to výtečně a hodí se do celého konceptu filmu. Ono se v podstatě povedlo vše, atmosféra zastaralého činžáku, napětí, již zmíněná kamera, bojová choreografie (Uwais, Yayan Ruhian - ten se mimo jiné předvedl ve dvou neuvěřitelných bitkách), hudba. Úplné finále možná mohlo být trochu promakanější, zkrátil bych film o 5 minut, jinak vše ok. 

Co teď?? Tony Jaa chystá Tom Yum Goong 2, Adkins pravděpodobně Undisputed 4 (mluví se o opětovné účasti Marka Zarora) a režiséři obou snímků budou muset vytáhnout sakra dobrou podívanou, aby se oči fanoušků alespoň na chvíli odvrátily od toho, co právě předvádí Gareth Evans. Ten je teď na koni a rozhodně z něj nechce dolů: v lednu 2013 začíná natáčení sequelu Serbuan Maut s názvem Berandal (The Raid Retaliation) a údajně má série pokračovat i dílem třetím. Pokud to bude ve stejném podání, tak se okamžitě hlásím do kurzu pentjak silat a měním si přezdívku na Iko... 

Scott Adkins je El Gringo

Velmistr novodobých akčních mlátiček Scott Adkins pracuje na několika projektech najednou. Posledním dokončeným budiž snímek orientovaný směrem westernovým, kde si Adkins zahrál chlapíka, co se s batohem plným doláčů snaží dostat do civilizovaného světa, města Acapulca. Že při jeho cestě nebude nouze o bitky, přestřelky a výbuchy jsme se měli přesvědčit v traileru, ono je nakonec ale všechno trochu jinak.

Takhle, vše výše zmíněné tu skutečně najdeme. Problémem je ovšem zpracování, respektive forma podání. Tak zaprvé, nechápu to, ale Adkins se zde vůbec nepouští do žádných velekopů, či akrobatických superparádiček, prostě pouze chodí a kosí protivníky obyčejnými ranami pěstí. Tu a tam do někoho kopne, ale na to, aby se zabalil do nějakého vrutu a před dopadem rozmáznul tlamu soupeře odněkud vystřelenou nohou, jednoduše neměl dost sacharidů. Mnohem víc se tu střílí, vrcholem akční složky filmu se jednoznačně stala ´counter strikeová´ kušárna, , kdy se Scott míhá uličkami města jako stín a provzdušňuje mozkovny nepřátel přímými zásahy, které si kamera mnohdy skutečně vychutnává. Za tuto poměrně dlouhou a drsnou sekvenci palec nahoru.

Za co ale otáčím palec dolů (a to je to zadruhé), jsou dvě věci, dva neduhy posledních let v akčních filmech: převážně špatná kamera a naprosto chaotický střih. Po bitce s El Jefem jsem chtěl vstát z křesla a jít ohodnotit film odpadem! Jak můžu do filmu, který má být postavený především na akci (mám tu přece Adkinse!!!), angažovat někoho, kdo mi z akčních scén udělá špatně nasvícenou fotodokumentaci?? Kriste pane, tohle se velice vážně začíná přibližovat Seagalovkám!

Co se příběhu týče, nestojí ani za řádek textu. Tímto jsem to vyřešil, podívejte se a zhodnoťte si to sami, jestli byste chtěli číst celý odstavec o ději. Já ne.

Celkově je tedy pro mě nový počin Scotta Adkinse zklamání. Eduardo Rodriguez film nezvládnul, patrně si neuvědomil, kdo že mu sedí na židli ´hlavní role´ a snažil si o nějaký slepenec akce, westernu, romantiky a kdo ví čehosi ještě. 40%

Escrima ve filmu

Pokud Vám připadali osobní souboje Caseyho Rybacka nebo Jasona Bournea líbivé, pak vězte, že na jejich atraktivitě se značným způsobem podílela escrima. Nebudu teď sáhodlouze vypisovat, co přesně je toto filipínské bojové umění zač, protože informace jsou na netu, spíš bych chtěl vypíchnout momenty, kdy přesně zmínění filmoví hrdinové tento způsob boje použili. Steven Seagal bude navždycky znám především jako celoživotní propagátor aikida, nicméně koho kdysi ohromil jeho závěrečný duel na nože s Tommy Lee Jonesem, tak si může být jist, že obdivoval escrimu. Typické používání nožů, otáčení zápěstí, kryt druhou rukou, současný kryt s útokem, ochrana snadno zranitelných míst. Škoda jen, že kamera zabírá téměř vždy pouze jednoho aktéra, popř. jsou vidět jen paže druhého bojovníka.

Ryback však techniky s nožem předvedl ve filmu již dříve než na jejím konci. Když s Jordan prchají před pronásledovateli a chodbami se dostanou až do nějaké dílny, zaútočí na Caseyho tři nebo čtyři týpci. Tady se dostáváme k charakteristickým prvkům escrimy, která především při souboji s noži využívá rány směřující na životně důležitá místa. První borec, úhybný manévr a zásah zezadu do krku, druhej dělník, útok do třísel na stehenní tepnu, následně bodnutí do podpaždí na arterii brachialis (tahle sekvence představuje dokonalou destrukční eliminaci protivníka), třetí frajer, probodnutí hrudníku, poranění plíce nebo srdce, no a čtvrtý nebožák se po několika bleskových ranách ocitne přímo u listu cirkulárky...

Pokud se budeme bavit o Jasonu Bourneovi, jeho bojový systém těží hlavně z dovedností, které se slučují v Krav maga. Nicméně ve všech zásadních soubojích celé sérii jsou patrné i techniky boje escrima. Neustálý pohyb tělem, snaha nenechat se zatlačit do rohu, kryty spojené s útoky(v jedničce boj s nájemným vrahem, využití propisky proti noži, ve dvojce souboj s agentem, obrana pomocí srolovaného časopisu znovu proti noži, trojka pak jednoznačně souboj s Deshem a spousta rozličných technik, které doceníte pouze tehdy, když si souboj zpomalíte nebo když si prohlédnete toto video: http://www.youtube.com/watch?v=VIxJqaUtqIw&feature=related). Jedná se dle mého o nejlépe natočený, zahraný a nejrealističtější osobní fight ve filmu vůbec.

Budete-li mít chuť obdivovat rychlost, koordinaci a systém technik escrimy, doporučuji podívat se na jeden z dílů seriálu Fight Quest, kde Vám Dough s Jimmym předvedou, co je to zažít tréninky tohoto atraktivního způsobu boje. Nechybí bahno, puchýře, dril a spousta netradičních drobností. Enjoy.

Ve stopách Merantau...

V roce 2009 se na filmové bojové scéně objevil mladíček indonézského původu jménem Iko Uwais a představil nám poměrně neznámé bojové umění pentjak silat, které je v jeho zemi považováno za národní sport. I když jsme se prostřednictvím Tonyho Jaa a Scotta Adkinsna několikrát přesvědčili, že lidské tělo zvládne téměř až nemožné věci (akrobacie, bojové dovednosti, stabilita, rychlost, orientace v prostoru), Uwais nám ve snímku režiséra Garetha Evanse dokázal, že úplně vše jsme ještě neviděli. Rychlá a velice nápaditá choreografie, nejrůznější hand- a footcomba, netradiční používání zbraní, boj proti přesile, spousta wau momentů. 23. března má v Indonésii oficiální premiéru Uwaisův nejnovější snímek s názvem Serbuan Maut (v distribuce půjde s názvem The Raid). Režíruje znovu Gareth Evans, synopse a zejména trailer slibují téměř nonstop akční řežbu plnou drsných killerských scén. Očekávám samozřejmě, v jaké formě se Iko představí a když vidím ty souboje v chodbách, tonfy, nože, tyče, myslím, že se bát nemusím. Velkou role bude znovu hrát jistě i stunt team, který v Merantau odvedl perfektní kus práce. Už se to pomalu blíží, pro větší natěšenost přikládám upoutávku. Doporučuji podívat se pouze na trailer, na netu a zejména youtube jsou již další klipy z filmu, ale tím se připravíte o mimořádný zážitek především z nevšední choreografie. Ten měsíc a kousek už vydržíme...

http://www.youtube.com/watch?v=IfJYyOOSnrQ&feature=related