Máte pocit, že jste v kondici?? Že Vám při Cooperově testu nestačí tabulky?? Že zvládnete v kuse 15 shybů na hrazdě širokým úchopem?? A už jste někdy zkusili spojit sílu a vytrvalost do jednoho velkého kolotoče?? Pokud ne, tak Vám teď představuji crossfitový trénink.
Nedávno mě kamarád vzal na jeden takový okruh, kterému se v crossfitu říká "zahřátí". Dobrý, pomyslel jsem si, tak se asi rozběháme trochu, uděláme pár kliků a dřepů. Kondičku nemám úplně nejhorší, za 12 minut uběhnu asi 2,6 km, na hrazdě těch 15, 16 shybů najednou nasekám, tak jsem si ani tak nepřipouštěl, že by z toho mohlo vylézt něco, co by mě mohlo nějak výrazněji utlumit. Cédéčko Green Dayů se točilo ostošest v přehrávači a my začali. "Vem si rukavice a jedeš minutu box do pytle, pak se hned položíš na zem, hodíš si nohy kolem stojanu od pytle (máme ve fitku ten pytel na fitbox, má kruhovou širokou základnu, dají se na něj dobře položit nohy) a jdeš 20 sed lehů a nahoře vždycky oběma rukama bouchneš do pytle. Jakmile skončíš, sundaváš si rukavice a nasekáš 20 angličáků a hned pak si vezmeš švihadlo a dáš minutu přeskoků. Pak je teprve pauza a to přesně 1 minuta. Celé se to opakuje třikrát. Ok??" ... "Ok," říkám, navlékám si boxovací rukavice a začíná mi bejt jasný, že i když se cviky necvičí s žádnou dodatkovou zátěží, bude to asi docela hustý.
Stopky se pouští, začínám řezat do pytle, kterej lítá sem a tam. Každý úder jde s výdechem, jak mě to učil Jean Roqua (Never Back Down), takže se ani moc nezadýchávám, minuta končí, naposledy vypálím pecku a už mažu na zem, nohy položit kolem pytle a 20 sed lehů. Pohoda, břicho skoro necítím, rychle vstávám a jde se na angličáky. Prvních 5 nebo 7 jde docela dobře, u desátého začínám trochu cítit ramena a dochází mi dech. Patnáctý a kromě ramen vnímám i stehna,v nichž se postupně hromadí kyselina mléčná. Dodělám dvacítku, sotva si stoupám a mám vzít do ruky švihadlo. Prvních pár desítek přeskoků dobrý, od šedesátýho tuhnou ramena, nohy a dýchání se mění v nekontrolované výrážení vzduchu z plic. "To je ta minuta tak dlouhá??" kleju v duchu, když v tom kámoš zařve: "Minuta, stop!". Házím švihadlo na zem a letím pro kelímek s vodou. "Máš 20 vteřin," uslyším, když se vracím od vodovodu a tak se mi klepou ruce, že se vody vylývá z kelímku střídavě na jednu a druhou stranu. Navleču si boxerky a začínám druhé kolečko. Intenzita úderů poklesla tak o 50%, ramena pálí jako čert, tepovka musí být někde na 180 za minutu, síla je ta tam. "Minuta, pojď na zem", hlásí kámoš a já se začínám proklínat, do čeho že sem se to nechal ukecat...
Celé druhé kolečko mi trvalo asi o minutu a půl déle než to první, angličáky jsem si musel rozdělit asi do tří série a švihadlo jsem přeskakoval už jen tak automaticky, bezmyšlenkovitě. Následná minutová pauza se zdála býti vteřinou, třetí kolečko jsem chtěl snad třicetkrát ukončit, ale kámoš mi to nedovolil, prostě jsem to musel odjet. Po posledním překsoku jsem se zřítil na zem, kde jsem následující čtyři minuty bez hnutí ležel. Celkem mi crossfitové "zahřátí" trvalo 18 minut 33 vteřin a pozor: teď mělo přijít teprve opravdové posilování: 4 stanoviště, tři kolečka, počet opakování 15, 10, 5 s minutovou pauzou. Do tohoto jsem tehdy nešel, neměl jsem na to prostě.
Dnes, po asi měsíčním tréninku (3krát týdně), zvládnu úvodní "zahřátí" za 15 minut 58 vteřin, mám toho pořád plný kecky, ale už to ustojím, nemusím se potom plazit půl hodiny po zemi. Už jezdím i posilovací část, většinou mrtvé tahy, pozdvihy s kettlebelly, přednosy nohou, kliky na bradlech, výpady s činkami a spoustu dalších. Různě to střídám, aby si tělo nemohlo zvyknout na nějakou sestavu. Je to masakr, ale zlepšení jsou rychle patrná. Takže jestli chcete vědět, jak jste opravdu na tom, vyzkoušejte si crossfit. Doporučuji před začátkem tohoto typu tréninku návštěvu u praktického lékaře a nechat si udělat základní lékařské vyšetření (tep, tlak, dýchání, třeba i zátěžový test, VO2max, apod.)
Jo a ještě jedno vyrování: minimálně hodinu a půl před tímto cvičením nic nejezte, jinak se víc než v tělocvičně budete zdržovat na toaletě...